Nejčastější dotazy k vykazování finančních informací Eurosystému souvisejících s klimatem

Od roku 2023 všechny centrální banky Eurosystému každoročně zveřejňují finanční informace související s klimatem.

Informace o tomto zveřejňování informací, včetně jeho rozsahu, použitých údajů a metodiky, z nichž vychází, najdete v následujících odpovědích.

Další podrobnosti o finančních informacích členů Eurosystému souvisejících s klimatem jsou k dispozici v naší tiskové zprávě a zvláštní části našich internetových stránek.

Otázka č. 1: Proč Eurosystém zveřejňuje finanční informace související s klimatem?

Prostřednictvím zveřejňovaných finančních informací souvisejících s klimatem se Eurosystém snaží zvýšit transparentnost ohledně klimatického dopadu svých finančních portfolií a jejich expozice vůči klimatickým rizikům. Obecněji řečeno, zveřejňované informace zvyšují povědomí o klimatických rizicích v celém finančním sektoru a jejich chápání, podporují harmonizaci postupů zveřejňování informací dodržováním zavedených tržních standardů a podporují cíle Evropské unie v oblasti klimatické neutrality a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Otázka č. 2: Která portfolia jsou zpřístupňováním ovlivněna?

Všechny centrální banky Eurosystému zveřejňují informace týkající se klimatu o svých portfoliích nevztahujících se k měnové politice, které spravují na vlastní odpovědnost. Eurosystém také zveřejňuje informace o veřejném sektoru, podnikových dluhopisech a krytých dluhopisech držených pro měnověpolitické operace v rámci programu nákupu aktiv (APP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zpráva o aktivech držených v rámci APP a PEPP také obsahuje část věnovanou devizovým rezervám ECB. Rozsah a obsah v budoucnu zveřejňovaných informací budou postupně přezkoumávány a zdokonalovány.

Otázka č. 3: Proč nezveřejňujete informace související s klimatem za celou rozvahu?

Eurosystém zveřejňuje informace související s klimatem o aktivech držených ve své rozvaze, pro která jsou k dispozici dostatečné údaje související s klimatem. Pro některá aktiva a portfolia, jako jsou cenné papíry držené v rámci programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), zatím nejsou k dispozici dostatečné údaje související s klimatem. Tato aktiva jsou proto z vykazování vyloučena. Eurosystém spolupracuje s tvůrci standardů a poskytovateli klimatických údajů s cílem v průběhu času zlepšit dostupnost a kvalitu údajů souvisejících s klimatem.

Otázka č. 4: Jaká metodika se používá pro zveřejňování informací?

Rámec Eurosystému pro zveřejňování informací vypracovali společně členové Eurosystému a zaměřuje se na portfolia nevztahující se k měnové politice. Rámec zohledňuje doporučení Pracovní skupiny pro zpřístupňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD), Partnerství pro uhlíkové účetnictví a sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS), které poskytují široce používané a přijímané standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Rámec byl přizpůsoben charakteristikám portfolií Eurosystému. Zprávy obsahují další podrobnosti o použitých metodikách.

Otázka č. 5: Jaká je metodika vykazování držených měnověpolitických aktiv v rámci programů APP a PEPP ve srovnání s metodikou pro portfolia nevztahující se k měnové politice?

Zveřejňování informací o aktivech veřejného sektoru, podnikových dluhopisech a krytých dluhopisech v rámci programů APP a PEPP se převážně řídí stejnou metodikou jako pro portfolia nevztahující se k měnové politice v rámci Eurosystému pro zveřejňování informací. Veškeré metodické rozdíly odrážejí charakter měnové politiky portfolií APP a PEPP a pokračující začleňování úvah o změně klimatu do rámce měnové politiky Eurosystému. Například informace o držbě podniků v rámci APP a PEPP se opírají pouze o údaje o emisích vykázané pouze emitenty, zatímco zveřejněné informace o portfoliích nevztahujících se k měnové politice se mohou navíc opírat o odhadované údaje o emisích od poskytovatelů údajů o klimatu, pokud nejsou k dispozici samostatně vykázané údaje o emisích.

Otázka č. 6: Jaké údaje používáte pro své výpočty?

Eurosystém se spoléhá na údaje související s klimatem od dvou specializovaných poskytovatelů: Institucionální služby akcionářů (ISS) a financování Carbon4 (C4F). Oba poskytovatelé byli vybráni v rámci výběrového řízení v rámci celého Eurosystému vedeného Deutsche Bundesbank, kteří zohlednili aspekty kvality údajů, pokrytí údajů a nákladů a přínosů. Kromě údajů ISS a C4F se mohou členové Eurosystému rovněž rozhodnout, že své vykazování doplní o údaje od jiných poskytovatelů údajů související s klimatem, které mají jednotlivě k dispozici. Finanční údaje jsou shromažďovány z různých interních i externích veřejných i neveřejných zdrojů údajů Eurosystému. Přirozené zpoždění, s nímž jsou zveřejňovány údaje související s klimatem a finanční údaje, vede k nesouladu mezi nejnovějšími údaji o držbě cenných papírů a historickými klimatickými a finančními údaji za referenční rok. Za účelem nápravy tohoto nesouladu se mohou členové Eurosystému rozhodnout, že v budoucích zprávách TCFD se zpětnou platností aktualizují metriky minulých podniků.

Otázka č. 7: Proč jsou data týkající se dekarbonizace emitentů integrována se značným časovým zpožděním?

Údaje o emisích emitentů jsou k dispozici se zpožděním jednoho roku pro nestátní emitenty a až dva roky v případě suverénních emitentů. To znamená, že údaje o emisích, které odpovídají referenčnímu roku hospodářství, nejsou za poslední vykazovaná období k dispozici. Aby Eurosystém mohl stále vykazovat nejnovější aktiva držená v portfoliu, používá při výpočtu metriky nejnovější dostupné údaje o emisích každého emitenta. Ve výroční zprávě jsou minulé metriky aktualizovány retrospektivně tak, aby odrážely změny v dostupnosti údajů o klimatu. Tyto změny mají většinou dopad na nedávná vykazovací období, ale neomezují se na ně.

Otázka č. 8: Proč používáte váženou průměrnou uhlíkovou náročnost, celkové emise uhlíku a uhlíkovou stopu jako metriky pro zveřejňování?

Vážený průměr uhlíkové náročnosti (WACI), celkových emisí uhlíku a uhlíkové stopy jsou tři klíčové metriky používané v rámci zveřejňování informací Eurosystému. Všechna jsou doporučena pro vlastníky aktiv TCFD. Normalizované metriky (např. WACI a uhlíková stopa) a absolutní metriky (jako jsou celkové emise uhlíku) se vzájemně doplňují a společně poskytují vysokou míru transparentnosti, pokud jde o dopad portfolií na klima a expozici vůči klimatickým rizikům. Využívají standardizovanou metodiku a jsou široce používány při vykazování v oblasti klimatu ve finančním sektoru. Členové Eurosystému se mohou rozhodnout, že v zájmu dalšího zvýšení transparentnosti budou vykazovat i jiné metriky.

Otázka č. 9: Proč zveřejňujete cíle?

Cíle jsou nedílnou součástí doporučení TCFD v rámci kategorie „Metrics and Targets“ a jsou důležitou součástí zveřejňování finančních informací souvisejících se změnou klimatu. Cíle pomáhají snížit expozici portfolia vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu a řídit příležitosti související se změnou klimatu a klimatický dopad držby aktiv. Všichni členové Eurosystému usilují o zajištění toho, aby portfolia nevztahující se k měnové politice, která spravují, a jejich držba podnikových dluhopisů v rámci programů APP a PEPP byla na cestě podporující cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality. U některých portfolií jsou dlouhodobé cíle doplněny o průběžné cíle, které nastíní jasnou cestu ke snížení portfoliových emisí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že každý člen Eurosystému zůstává výhradně odpovědný za veškeré aspekty související se správou jeho portfolií nevztahujících se k měnové politice. To zahrnuje přípravu zveřejňovaných finančních informací souvisejících se změnou klimatu a stanovení cílů.

Otázka č. 10: Proč nezveřejňujete cíle pro všechna portfolia?

Stanovení věrohodných cílů pro snižování emisí portfolia v průběhu času vyžaduje flexibilitu při přijímání opatření v případě, že se skutečné snížení emisí portfolia odchýlí od žádoucího postupu. Omezení související s portfolii a třídou aktiv však tuto flexibilitu nemusí umožňovat. Portfoliová omezení mohou souviset například s měnověpolitickými úvahami nebo s pasivním investičním stylem (včetně portfolií držených do splatnosti). Omezení související s třídou aktiv se mohou vztahovat například na investice do státních dluhopisů z důvodu, že emitenti podepsali Pařížskou dohodu a že pro snižování emisí neexistuje důvěryhodný rámec.

Otázka č. 11: Kdy stanovíte prozatímní cíle pro portfolia podnikového sektoru a proč je nezveřejníte? Přizpůsobíte své portfolio tak, aby byly cíle splněny?

V návaznosti na svůj závazek pro rok 2023 zvážit průběžné cíle Rada guvernérů v roce 2024 rozhodla, že pro podniková portfolia v rámci APP a PEPP budou stanoveny prozatímní cíle snížení emisí. Tyto prozatímní cíle zohlední jako vodítko požadavky nařízení EU o referenčních hodnotách a doprovodného nařízení Komise v přenesené pravomoci. Aniž je dotčen jeho mandát v oblasti cenové stability, Eurosystém pečlivě navrhne rámec, který zahrne všechny relevantní prvky pro stanovení věrohodných prozatímních cílů snižování emisí, které podporují cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality. V této fázi budou tyto prozatímní cíle interně použity ke sledování trajektorie snižování emisí podnikových portfolií. Budou-li zjištěny odchylky od požadované trajektorie, budou nápravná opatření v rámci našeho mandátu posuzována případ od případu.

ECB oznámila, že zváží stanovení průběžných cílů v ustavující zprávě „Zveřejňované finanční informace o aktivech podnikového sektoru Eurosystému pro účely měnové politiky“ zveřejněné v březnu 2023. Rozhodnutí splnit tyto prozatímní cíle zdůrazňuje závazek Eurosystému postupně snižovat emise spojené s portfolii podnikového sektoru v průběhu času s cílem snížit expozici portfolií vůči rizikům spojeným s klimatickou transformací a jeho environmentální stopu. Využití průběžných cílů pro interní monitorování poskytuje Eurosystému příležitost získat další zkušenosti v této oblasti a zároveň nadále zdokonalovat rámec stanovování cílů tak, aby odrážel pokračující vývoj příslušných metodik a přístupů k centrálním bankám.

Otázka č. 12: Budete dále rozvíjet průběžné a kvantitativní cíle?

TCFD doporučuje, pokud je to možné, stanovit kvantifikované a měřitelné cíle pro portfolia nevztahující se k měnové politice, včetně prozatímních. V této fázi se mohou členové Eurosystému rozhodnout spoléhat na kvalitativní dlouhodobý cíl s ohledem na specifické cíle a omezení portfolií Eurosystému, na pokračující rozvoj rámců pro investice s nulovými čistými emisemi centrálních bank, na jejich nedávné, ale stále rostoucí zkušenosti s nově získanými zdroji dat a rychle se vyvíjející klimatickou vědu. Členové Eurosystému budou postupy zveřejňování pravidelně přezkoumávat a mohou se rozhodnout přidat podle potřeby prozatímní a kvantitativní cíle. U některých portfolií Eurosystému nevztahujících se k měnové politice byly již přidány prozatímní cíle, které doplní dlouhodobé cíle. Jsou-li tyto průběžné cíle k dispozici, jsou podrobně popsány v oddíle „Metrics and Targets“ příslušné zprávy TCFD.

Otázka č. 13: Jaké jsou cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality?

Pařížská dohoda stanoví globální rámec pro omezení globálního oteplování výrazně pod 2 °C a pokud možno na hodnotu 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V souladu se svým závazkem plnit cíle Pařížské dohody usiluje EU o to, aby byla do roku 2050 klimaticky neutrální. Za tímto účelem přijala EU evropský právní rámec pro klima, který pro EU jako celek stanoví právně závazný cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Rámec rovněž stanoví prozatímní cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Snažíme se zajistit, aby se naše portfolia nevztahující se k měnové politice a podnikové dluhopisy ubíraly směrem, který podporuje cíle Pařížské dohody a cíle EU v oblasti klimatické neutrality, a náš pokrok při plnění našich cílů v oblasti klimatu budeme pravidelně sledovat.

Otázka č. 14: Jak měříte pokrok při dosahování cílů v oblasti klimatu?

Pokrok při dosahování našich cílů v oblasti klimatu se měří vývojem konkrétních metrik v průběhu času. Volba metriky, na kterou se v posouzení zaměříme, závisí na zvažovaném portfoliu, třídě aktiv a klimatickém cíli. Například pokrok dosažený při snižování emisí spojených s portfoliem by byl obvykle posuzován na základě metrik, jako je WACI portfolia nebo uhlíková stopa, zatímco pokrok dosažený při financování čisté nulové transformace by se posuzoval na základě podílu portfolia na zelených dluhopisech.

Otázka č. 15: Budete nadále pravidelně zveřejňovat informace?

Eurosystém je odhodlán zveřejňovat tyto informace každoročně a bude pravidelně přezkoumávat všechny prvky svého rámce pro zveřejňování informací s cílem dále zlepšit kvalitu zveřejňovaných informací a zajistit, aby plnily svůj účel. Mezi prvky, které budou předmětem pravidelného přezkumu, patří rozsah vykazovaných emisí, portfolia zahrnutá do podávání zpráv, vykazované metriky a cíle, jakož i kvalita a dostupnost údajů.

Otázka č. 16: Proč Eurosystém provádí klimatický zátěžový test své rozvahy a zveřejňuje výsledky?

V roce 2022 provedl Eurosystém v částech své rozvahy klimatický zátěžový test s cílem analyzovat dopad změny klimatu na rizikový profil v souladu s doporučenou praxí a s podrobným popisem klimatického plánu. Tento zátěžový test zahrnuje řadu finančních expozic, včetně zajištěných úvěrů, podnikových dluhopisů, krytých dluhopisů a cenných papírů krytých aktivy.

Klimatický zátěžový test je v souladu s doporučením TCFD, aby organizace popsaly svou odolnost vůči různým scénářům změny klimatu a mohly tak posoudit jejich potenciální důsledky. Kromě toho NGFS ve svých všeobecných zásadách o zveřejňování informací týkajících se klimatu pro centrální banky vybízí centrální banky, aby zveřejňovaly přímý a nepřímý dopad klimatických rizik na základě kvantitativních metodik, jako je analýza scénářů, zátěžové testování a reverzní zátěžové testování.

Eurosystém zveřejnil klíčové výsledky svého klimatického zátěžového testu ve formě souhrnného a kvalitativního přehledu výsledků, a to v důsledku přetrvávajících datových mezer a metodických omezení. Hodnocení se bude opakovat v roce 2024 a očekává se, že výsledky budou zveřejněny v roce 2025.