30.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/34

(1)

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) zahajuje a provádí správní vyšetřování podvodů (dále jen „vnitřní vyšetřování“) v orgánech, institucích a jiných subjektech zřízených Smlouvami nebo na jejich základě za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad proto vyšetřuje závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které představují zanedbání povinností ze strany úředníků a jiných zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „služební řád“).

(2)

V případě Evropské centrální banky (ECB) jsou tyto služební povinnosti, zejména povinnosti týkající se profesního chování a služebního tajemství, stanoveny v a) pracovním řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, b) pravidlech pro zaměstnance Evropské centrální banky, c) příloze IIb pracovního řádu, která obsahuje podmínky krátkodobého pracovního poměru, d) pravidlech Evropské centrální banky pro krátkodobý pracovní poměr, přičemž další zásady jsou uvedeny v e) kodexu chování členů Rady guvernérů (2), f) doplňkovém kodexu etických kritérií pro členy Výkonné rady Evropské centrální banky (3) a g) kodexu chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (4) (společně dále jen „pracovní řád ECB“).

(3)

Čl. 4 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie a bojem proti podvodům a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie „provádí úřad správní vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů“ v souladu s podmínkami stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a rozhodnutími přijatými daným orgánem, institucí nebo jiným subjektem. Čl. 4 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt má přijmout rozhodnutí, které „obsahuje zejména pravidlo týkající se povinnosti úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků spolupracovat s úřadem a poskytovat mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování“. V souladu s judikaturou Unie může úřad zahájit vyšetřování jen na základě dostatečně závažného podezření (5).

(4)

Podle 12. bodu odůvodnění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měla být vyšetřování prováděna v souladu se Smlouvami, a zejména s Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a měla by též respektovat služební řád, lidská práva a základní svobody, zejména zásadu spravedlnosti, právo dotčených osob vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, a zásadu, že závěry vyšetřování mohou být založeny pouze na skutečnostech s důkazní hodnotou, jakož i obecné zásady, které jsou společné členským státům a uznávané Soudním dvorem Evropské unie, jako je např. zásada zachování důvěrnosti právních rad („povinnost mlčenlivosti“). Za tímto účelem by měly orgány, instituce a jiné subjekty stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování prováděna.

(5)

Rozhodnutí ECB/2004/11 (6) bylo přijato s cílem stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování podle nařízení Evropského parlamentu Rady (ES) č. 1073/1999 (7) prováděna v ECB. Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že od přijetí rozhodnutí ECB/2004/11 byly zřízeny nové orgány ECB, je třeba stávající právní rámec revidovat.

(6)

Nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (8) byla zřízena Rada dohledu jako vnitřní orgán ECB, který plánuje a plní zvláštní úkoly, které jsou ECB svěřeny v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 zřídila ECB správní revizní komisi (9) a mediační komisi (10). Na základě čl. 3 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (11) zřídila ECB společné týmy dohledu pro účely dohledu nad každým významným dohlíženým subjektem nebo každou významnou dohlíženou skupinou a týmy pro provádění kontrol na místě. Následně ECB na základě článku 9a a článku 9b jednacího řádu Evropské centrální banky (12) zřídila Etický výbor (13) a Výbor pro audit.

(7)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na ty členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, na které se nevztahuje pracovní řád ECB. Zaměstnanci vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, podléhají kontrole ECB v záležitostech souvisejících s jejich prací na úkolech, které jsou ECB svěřeny podle nařízení (EU) č. 1024/2013. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu. Čl. 6 odst. 1 a čl. 146 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) stanoví, že členové společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě se řídí pokyny koordinátora příslušného týmu. Tato ustanovení jsou založena na čl. 6 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, který vyžaduje, aby ECB přijala rámec pro provádění spolupráce v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(8)

Při přijímání tohoto rozhodnutí je ECB povinna odůvodnit veškerá omezení vnitřních vyšetřování, jež mají vliv na zvláštní úkoly a povinnosti, které jsou ECB svěřeny články 127 a 128 Smlouvy a nařízením (EU) č. 1024/2013. Tato omezení by měla zajistit důvěrnost, jež je pro některé informace ECB nezbytná, a realizovat záměr zákonodárce posílit boj proti podvodům. S výjimkou těchto zvláštních úkolů a povinností by ECB měla být i pro účely tohoto rozhodnutí považována za veřejnoprávní subjekt podobný ostatním orgánům a institucím Unie.

(9)

Šíření některých důvěrných informací, které má ECB k dispozici k plnění svých úkolů, mimo ECB, by mohlo ve výjimečných případech vážně narušit její fungování. V těchto případech by měla rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu přijímat Výkonná rada. Zpřístupněny by měly být informace, které jsou starší jednoho roku a které se týkají takových oblastí, jako jsou rozhodnutí o měnové politice nebo operace související se správou devizových rezerv a intervence na devizových trzích. Omezení v jiných oblastech, např. pokud jde o informace týkající se úkolů, jež jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, údaje, které ECB obdržela od vnitrostátních příslušných orgánů a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích stávajících i budoucích eurobankovek, by neměla být časově ohraničena. I když by toto rozhodnutí mělo omezit rozsah informací, jejichž šíření mimo ECB by mohlo vážně narušit její fungování, na určité konkrétní oblasti činnosti, je nezbytné zajistit, aby toto rozhodnutí mohlo být přizpůsobeno nepředvídanému vývoji s cílem zabezpečit, aby ECB nadále plnila úkoly, které jsou jí svěřeny Smlouvou.

(10)

Toto rozhodnutí by mělo vzít v úvahu, že členové Rady guvernérů a Generální rady ECB, kteří nejsou rovněž členy Výkonné rady ECB, vykonávají vedle svých funkcí v rámci Evropského systému centrálních bank i funkce na vnitrostátní úrovni a že členové Rady dohledu ECB, mediační komise, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, kteří jsou zástupci vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států, vykonávají vedle svých úkolů na základě nařízení (EU) č. 1024/2013 též funkce na vnitrostátní úrovni. Výkon těchto funkcí na vnitrostátní úrovni podléhá režimu vnitrostátního práva a vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na něj nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové Rady guvernérů ECB, Generální rady ECB, Rady dohledu ECB, mediační komise ECB, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě.

(11)

Toto rozhodnutí by mělo vzít též v úvahu, že externí členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB mohou vedle svého mandátu vykonávat i jiné funkce. Vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na výkon těchto funkcí nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB.

(12)

Článek 37.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) stanoví, že členové řídicích orgánů a zaměstnanci ECB jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství. Čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že členové Rady dohledu, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou i po ukončení svých povinností vázáni týmiž požadavky na zachovávání služebního tajemství. Stejný požadavek zakotvuje čl. 22 odst. 1 rozhodnutí ECB/2014/16 ve vztahu k členům správní revizní komise ECB a jejich náhradníkům a čl. 2 odst. 4 rozhodnutí (EU) 2015/433 (ECB/2014/59) ve vztahu k členům Etického výboru ECB. Bod 6 mandátu Výboru pro audit (14) stanoví, že členové Výboru pro audit nesmějí poskytnout jakékoli informace důvěrné povahy, s nimiž přijdou do styku při výkonu své funkce, osobám nebo subjektům mimo ECB/Eurosystém. Podle článku 10 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se na úřad a jeho zaměstnance vztahují stejné požadavky na zachování důvěrnosti a služebního tajemství jako ty, které platí pro zaměstnance ECB podle statutu ESCB a pracovního řádu ECB.

(13)

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 vnitrostátní příslušné orgány v souladu s vnitrostátními předpisy poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily efektivně plnit jejich úkoly. Vláda Spolkové republiky Německo a ECB jsou signatáři dohody o sídle ze dne 18. září 1998 (15), kterou se provádí Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie ve vztahu k ECB a která obsahuje ustanovení o nedotknutelnosti prostor ECB, jejích archivů a sdělení a o diplomatických výsadách a imunitách členů Výkonné rady ECB.

(14)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že je třeba provést značné množství změn, mělo by být rozhodnutí ECB/2004/11 zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím,

—

členy Rady guvernérů a Generální rady ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů těchto rozhodovacích orgánů ECB,

—

členy Výkonné rady ECB,

—

členy Rady dohledu ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

—

členy správní revizní komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

—

členy mediační komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

—

členy Výboru pro audit ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

—

členy Etického výboru ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

—

členy řídicích orgánů nebo zaměstnance národních centrálních bank nebo vnitrostátních příslušných orgánů, kteří se účastní zasedání Rady guvernérů a Generální rady ECB a Rady dohledu ECB jako náhradníci nebo jako doprovázející osoby, pokud jde o záležitosti související s touto funkcí

—

stálé nebo dočasné zaměstnance ECB, na něž se vztahuje pracovní řád ECB,

—

osoby, které pracují pro ECB na jiném základě, než je pracovní smlouva, včetně zaměstnanců vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, pokud se jedná o záležitosti, které souvisejí s jejich prací pro ECB

a)

totožnost a funkce zástupců úřadu;

b)

předmět a účel vyšetřování;

c)

právní základ pro provádění vyšetřování a vyšetřovací pravomoci, které z tohoto základu vyplývají.