ECB zveřejnila konvergenční zprávu 2018

23. května 2018

• Všech sedm sledovaných členských států EU dosáhlo pokroku v plnění konvergenčních kritérií
• Žádný z nich nesplňuje všechny závazky stanovené ve Smlouvě, včetně kritérií právní konvergence
• Pro úspěšné zavedení eura je třeba udržitelné konvergence

Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila v souladu s požadavky Smlouvy o fungování Evropské unie svou konvergenční zprávu 2018. Zpráva se týká Bulharska, České republiky, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Zpráva konstatuje, že těchto sedm členských států EU dosáhlo pokroku při plnění kritérií pro zavedení eura, i když žádný z nich nesplňuje všechny závazky. Hodnotí stupeň udržitelné hospodářské konvergence dosažené těmito zeměmi a posuzuje plnění statutárních požadavků, které jsou předpokladem pro to, aby se národní centrální banky plně začlenily do Eurosystému. Při hodnocení udržitelnosti konvergence zpráva rovněž zohledňuje zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí EU (např. Pakt stability a růstu, postup při makroekonomické nerovnováze) a další rozhodné faktory, jako je stav institucionálního prostředí.

Hospodářská konvergence: Pokud jde o plnění nominálních konvergenčních kritérií, od zveřejnění konvergenční zprávy ECB z roku 2016 došlo k určitému pokroku.

Rozdíly v inflaci mezi zeměmi se dále snížily a ukazují na dosažení pokroku směrem k vysokému stupni cenové stability. Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2017 do března 2018 míra inflace v EU vzrostla, a to především v důsledku robustního hospodářského růstu a rostoucích cen energií a komodit. Tento vývoj se odrážel v referenční hodnotě pro kritérium cenové stability, které splnilo pět ze sedmi zemí zkoumaných v této zprávě. Česká republika a Maďarsko vykazovaly míru inflace nad referenční hodnotou, přičemž v Rumunsku a ve Švédsku dosáhla míra inflace referenční hodnoty, v Bulharsku a Polsku byla pod její úrovní a v Chorvatsku byla pod ní výrazně. Pokud jde o budoucí vývoj, inflace by ve sledovaných zemích měla v dalších letech dále vzrůst. Panují obavy o udržitelnost inflační konvergence v dlouhodobějším horizontu ve většině zkoumaných zemí.

Zpráva poukazuje na znatelné zlepšení v oblasti fiskálních kritérií, přičemž ve většině sledovaných zemí došlo ke snížení fiskální nerovnováhy. V roce 2017 všechny zkoumané země vykázaly rozpočtový schodek v rozmezí referenční hodnoty 3 % HDP a žádná ze zemí v současnosti nepodléhá postupu při nadměrném schodku. V roce 2016 podléhalo tomuto postupu Chorvatsko. Všechny hodnocené země tedy kritérium schodku plní. Poměr dluhu k HDP překračuje hranici 60 % HDP pouze v Chorvatsku a Maďarsku, avšak v obou zemích tento ukazatel dostatečně klesá a přibližuje se úrovni 60 % HDP uspokojivým tempem, a lze tedy mít za to, že je v souladu s Paktem stability a růstu.

Žádná z hodnocených zemí se neúčastní mechanismu směnných kurzů (ERM II). Ve většině zemí vykazoval směnný kurz během dvouletého referenčního období relativně vysokou míru volatility. Výjimkami bylo Bulharsko (které uplatňuje vůči euru režim currency board) a Chorvatsko (jež provádí přísně řízený floating).

V oblasti konvergence dlouhodobých úrokových sazeb mělo pět ze sedmi hodnocených zemí dlouhodobé úrokové sazby pod referenční hodnotou 3,2 %. Dlouhodobé úrokové sazby převyšovaly referenční hodnotu v Polsku a Rumunsku. Nejnižší byly v České republice a ve Švédsku.

Udržitelná konvergence má zásadní význam: Před přijetím eura by státy měly být schopny prokázat udržitelnost svého konvergenčního procesu. Předpokladem udržitelné konvergence je makroekonomická stabilita a zejména zdravá fiskální politika. Většina sledovaných států učinila pokrok ve snižování makroekonomických nerovnováh v rámci své ekonomiky. Udržitelná konvergence vyžaduje taktéž zdravé instituce. Pro vypořádání se s makroekonomickými šoky má zásadní význam, aby v jednotlivých státech dobře fungovaly trhy zboží a služeb a trhy práce. Kromě toho je třeba používat vhodných makroobezřetnostních politik a zamezit tak kumulaci makroekonomických nerovnováh, jako jsou nadměrný růst cen aktiv a cykly výrazného nárůstu a propadu úvěrů. A konečně, musí být zaveden i vhodný rámec pro dohled a řešení krize finančních institucí, zejména s ohledem na zřízení bankovní unie a jednotného mechanismu dohledu.

Právní konvergence: V žádné ze sedmi hodnocených zemí není právní rámec plně slučitelný se všemi požadavky pro přijetí eura. Přetrvává nesoulad ohledně nezávislosti centrálních bank, a to zejména jejich nezávislosti institucionální, finanční i personální. Ve všech hodnocených zemích s výjimkou Chorvatska navíc panuje nesoulad týkající se zákazu měnového financování a právní integrace příslušných centrálních bank do Eurosystému.

Na dotazy médií odpoví Stefan Ruhkamp, tel.: +49 69 1344 5057.

Poznámky:

• Konvergenční zpráva se připravuje alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu EU, který euro hodlá zavést.
• Tyto zprávy vydává ECB i Evropská komise. Popisují v nich pokrok členských států mimo eurozónu na cestě k dosažení kritérií nezbytných k tomu, aby mohla země přijmout euro.