TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 16. prosince 2021

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Ekonomika eurozóny se nadále zotavuje a situace na trhu práce se zlepšuje, čemuž pomáhá výrazná podpora hospodářské politiky. Tempo hospodářského růstu zmírňuje, ale v průběhu příštího roku očekáváme jeho výrazné posilování. Poslední vlna pandemie a varianta omikron přiměly některé země znovu zavést přísnější omezení. Znatelně vzrostly ceny energií. A některé sektory pociťují nedostatek materiálu, zařízení a pracovníků. Tyto faktory omezují hospodářskou aktivitu a zhoršují krátkodobý výhled. I přes probíhající krizi veřejného zdraví byli mnozí lidé již očkováni a programy přeočkování zrychlily. Společnost celkově zlepšila svou schopnost zvládat vlny pandemie a z ní vyplývající omezující opatření. Díky tomu se dopad pandemie na ekonomiku snížil. Inflace prudce zrychlila v důsledku nárůstu cen energií a také skutečnosti, že poptávka v některých sektorech převyšuje omezenou nabídku. Očekává se, že inflace zůstane v krátkodobém horizontu na zvýšené úrovni, ale v průběhu příštího roku by měla klesnout. Výhled inflace byl revidován směrem nahoru, ale stále očekáváme, že v horizontu projekcí bude inflace nižší, než je náš cíl dvou procent.

Máme za to, že postupující hospodářské oživení a pokrok směrem k našemu střednědobému inflačnímu cíli umožňuje v nadcházejících čtvrtletích postupné snižování objemu našich nákupů aktiv. Je však stále třeba uvolněné měnové politiky, aby se inflace stabilizovala na našem dvouprocentním střednědobém cíli. Vzhledem ke stávající nejistotě si potřebujeme při provádění měnové politiky zachovat flexibilitu a otevřené možnosti. Za této situace přijala Rada guvernérů následující rozhodnutí:

Zaprvé očekáváme, že v prvním čtvrtletí 2022 budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) s menším objemem než v předchozím čtvrtletí. Čisté nákupy aktiv v rámci programu PEPP ukončíme v závěru března 2022.

Zadruhé, Rada guvernérů rozhodla prodloužit reinvestiční horizont programu PEPP. Jejím nynějším záměrem je reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2024. Budoucí ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Zatřetí, pandemie ukázala, že v tíživých podmínkách napomohla flexibilita, pokud jde o koncepci a provádění nákupu aktiv, čelit dopadům zhoršené transmise naší měnové politiky a zefektivnila naše úsilí dosáhnout našeho cíle. V rámci našeho mandátu zůstane v tíživých podmínkách flexibilita jedním z prvků měnové politiky, kdykoli bude ohrožena transmise měnové politiky a tím pádem také dosažení cenové stability. Zejména v případě obnovené tržní fragmentace v souvislosti s pandemií lze reinvestice v rámci programu PEPP flexibilně kdykoli upravit, pokud jde o čas, třídy aktiv a jurisdikce. Součástí by mohl být nákup dluhopisů vydaných Řeckou republikou nad rámec ukončení splátek tak, abychom zabránili přerušení nákupů v této jurisdikci, které by mohlo ohrozit transmisi měnové politiky do řecké ekonomiky, která se stále zotavuje z dopadů pandemie. Čisté nákupy aktiv v rámci programu PEPP lze v případě potřeby opětovně zahájit, aby čelily dopadům šoků souvisejících s pandemií.

Začtvrté, v souladu s postupným snižováním objemu nákupů a k zajištění souladu nastavení měnové politiky se stabilizací inflace na úrovni našeho střednědobého cíle jsme schválili objem čistých nákupů v rámci programu nákupu aktiv (APP) v objemu 40 mld. EUR měsíčně ve druhém čtvrtletí a 30 mld. EUR měsíčně ve třetím čtvrtletí. Počínaje říjnem 2022 budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci programu APP v objemu 20 mld. EUR měsíčně tak dlouho, jak to bude nezbytné pro podpoření akomodačního dopadu našich základních úrokových sazeb. Předpokládáme, že čisté nákupy budou ukončeny před zahájením zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Dále jsme potvrdili úroveň základních úrokových sazeb ECB a naši signalizaci měnové politiky, pokud jde o budoucí trajektorii jejích úrokových sazeb. Má to zásadní význam pro udržení náležitého stupně akomodace ke stabilizaci inflace na úrovni našeho dvouprocentního střednědobého inflačního cíle.

Nadále budeme sledovat podmínky bankovního financování a zajišťovat, aby splatnost operací v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) nenarušovala hladkou transmisi naší měnové politiky. Budeme také pravidelně hodnotit, jak přispívají cílené zápůjční operace k nastavení naší měnové politiky. Jak již bylo oznámeno, ukončení zvláštních podmínek uplatňovaných v rámci programu TLTRO III očekáváme v červnu příštího roku. Posoudíme také vhodné nastavení našeho dvoustupňového systému úročení rezerv, aby politika záporné úrokové sazby neomezovala schopnost bank zprostředkovávat financování v prostředí dostatečné úrovně přebytečné likvidity.

Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje náležitě a oběma směry přizpůsobit tomu, aby zajistila stabilizaci inflace na úrovni střednědobého dvouprocentního cíle.

Nyní bych popsala podrobněji, jaký pozorujeme vývoj ekonomiky a inflace. Poté přejdu k našemu hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Předpokládáme, že hospodářské oživení bude vzhledem k vysoké domácí poptávce pokračovat. Podmínky na trhu práce se zlepšují: více lidí má práci a méně se účastní programů na zachování pracovních míst. Tento vývoj podporuje výhled rostoucích příjmů a spotřeby domácností. Spotřebu podpoří také úspory vytvořené během pandemie. Stávající podpora fiskální a měnové politiky společně s pokračujícím oživení hospodářství ve světě by měly podpořit ekonomický růst.

Hospodářská aktivita v posledním čtvrtletí tohoto roku zpomaluje a je pravděpodobné, že tento pomalejší růst bude pokračovat také zkraje příštího roku. Nyní očekáváme, že hospodářský produkt v prvním čtvrtletí 2022 přesáhne úroveň před pandemií.

K řešení současné vlny pandemie některé země eurozóny opět zavedly přísnější omezující opatření. To by mohlo oživení ekonomiky zpozdit, zejména v sektoru cestování, cestovního ruchu, pohostinství a zábavy. Pandemie tlumí důvěru spotřebitelů a podniků a šíření nových variant viru vytváří dodatečnou nejistotu. Navíc rostoucí ceny energií působí z hlediska spotřeby jako nepříznivý faktor.

Nedostatek zařízení, materiálu a pracovníků v některých sektorech ztěžuje výrobu průmyslového zboží, způsobuje zpoždění ve stavebnictví a zpomaluje zotavení některých částí sektoru služeb. Tyto problémy v dodavatelských řetězcích budou ještě jistou dobu přetrvávat, ale během roku 2022 by se měla situace zlepšit.

Pokud jde o další vývoj, očekáváme, že v průběhu roku 2022 tempo růstu výrazně posílí. Naše nové projekce sestavené odborníky Eurosystému předpokládají roční růst reálného HDP na úrovni 5,1 % v roce 2021, 4,2 % v roce 2022, 2,9 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září byl výhled pro rok 2022 revidován směrem dolů a pro rok 2023 směrem nahoru.

Měnovou politiku by měla nadále doplňovat cílená a prorůstová fiskální opatření. Tato podpora dále ekonomice pomůže adaptovat se na probíhající strukturální změny. Účinné provádění programu Next Generation EU a souboru opatření „Fit for 55“ přispěje k silnějšímu, ekologičtějšímu a rovnoměrnějšímu zotavení napříč zeměmi eurozóny.

Inflace

Inflace v listopadu dále vzrostla na 4,9 %. Dvouprocentní cíl bude převyšovat po většinu roku 2022. Očekává se, že inflace zůstane v krátkodobém horizontu na zvýšené úrovni, ale předpokládáme, že v průběhu příštího roku klesne.

Výrazný nárůst inflace odráží především prudké zvýšení cen paliv, plynu a elektřiny. V listopadu představoval růst cen energií více než polovinu celkové inflace. Také poptávka v určitých sektorech nadále převyšuje omezenou nabídku. Důsledky jsou patrné u cen zboží dlouhodobé spotřeby a těch služeb, které jsou od nedávna opět nabízeny spotřebitelům. Vlivy srovnávací základny související s ukončením snížené sazby DPH v Německu stále přispívají k vyšší inflaci, ale pouze do konce tohoto roku.

Není jisté, jak dlouho potrvá, než se tyto věci vyřeší. Ale v průběhu roku 2022 očekáváme stabilizaci cen energií, normalizaci spotřebních návyků a zmírnění cenových tlaků vyplývajících z problémů ve světových dodavatelských řetězcích.

To by mělo postupem času, jak se bude ekonomika postupně vracet k fungování na plný výkon a trh práce se bude dále zlepšovat, podpořit rychlejší tempo růstu mezd. Tržní ukazatele a ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání na základě výběrových šetření zůstaly po našem posledním, říjnovém měnověpolitickém zasedání víceméně stabilní. Celkově se však v posledních měsících přiblížily ke dvěma procentům. Tyto faktory přispějí k růstu jádrové inflace a ke zvýšení celkové inflace směrem k našemu střednědobému cíli.

Naše nové projekce předpokládají meziroční inflaci na úrovni 2,6 % v roce 2021, 3,2 % v roce 2022, 1,8 % v roce 2023 a 1,8 % v roce 2024 – tedy na úrovni znatelně vyšší než v předchozích, zářijových projekcích. Inflace bez energií a potravin by měla dosahovat průměrných hodnot 1,4 % v roce 2021, 1,9 % v roce 2022, 1,7 % v roce 2023 a 1,8 % v roce 2024 – tedy rovněž vyšších hodnot než v předchozích, zářijových projekcích.

Hodnocení rizik

Rizika hospodářského výhledu považujeme za celkově vyvážená. Hospodářská aktivita by mohla naše očekávání předčít, pokud spotřebitelé získají větší důvěru a budou šetřit méně, než se očekává. Naproti tomu nedávné zhoršení pandemie, včetně šíření nových variant, by mohlo hospodářský růst tlumit po delší dobu. Riziky pro zotavení hospodářství a výhled inflace jsou budoucí trajektorie cen energií a tempo řešení problémů na straně nabídky. Pokud se přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích projeví vyšším než očekávaným růstem mezd nebo se ekonomika vrátí k plnému výkonu dříve, může být inflace nakonec vyšší.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby zůstaly od říjnového zasedání Rady guvernérů celkově stabilní. Úrokové sazby bankovních úvěrů pro podniky a domácnosti zůstávají na historicky nízkých úrovních. Celkově zůstávají podmínky financování pro ekonomiku příznivé. Poskytování úvěrů podnikům je částečně taženo potřebou krátkodobého financování vyplývající z problémů v dodavatelských řetězcích, které zvyšují jejich výdaje na zásoby a provozní kapitál. Zároveň zůstává poptávka podniků po úvěrech mírná v důsledku nerozděleného zisku z minulých let a vydatného stavu hotovosti a dále vysoké úrovně dluhu. Poskytování úvěrů domácnostem zůstává na vysoké úrovni – příčinou je poptávka po hypotečních úvěrech.

Banky v eurozóně dále posílily své rozvahy díky vyšší kapitálové přiměřenosti a nižšímu objemu úvěrů se selháním. Ziskovost bank je nyní na úrovni před pandemií. Podmínky bankovního financování zůstávají celkově příznivé.

V souladu s naší novou strategií měnové politiky posuzuje Rada guvernérů podrobně dvakrát ročně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Akomodační měnová politika podporuje hospodářský růst, který má příznivý dopad na rozvahy podniků a finančních institucí, a také předchází rizikům fragmentace trhu. Zároveň je třeba pozorně sledovat dopad akomodační měnové politiky na trhy nemovitostí a finanční trhy, protože řada střednědobých zranitelných míst posílila. Makroobezřetnostní politika přitom nadále představuje první obrannou linii pro zachování finanční stability a řešení střednědobých zranitelných míst.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že i přes zpomalení v krátkodobém horizontu ekonomika eurozóny nadále zotavuje. Prudký nárůst cen energií a poptávka převyšující omezenou nabídku v některých sektorech tlačí inflaci nahoru. Po většinu roku 2022 bude inflace převyšovat náš cíl, ale je pravděpodobné, že v průběhu roku oslabí. Zároveň vzhledem k postupujícímu hospodářskému oživení a pokroku směrem k našemu střednědobému inflačnímu cíli můžeme v březnu ukončit naše čisté nákupy v rámci programu PEPP. Stále je však nezbytná měnová akomodace – a to i prostřednictvím čistých nákupů v rámci programu APP a naší signalizace měnové politiky v oblasti úrokových sazeb –, aby se inflace stabilizovala ve střednědobém horizontu na úrovni našeho dvouprocentního inflačního cíle.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.