TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 4. května 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Výhled inflace je nadále příliš vysoký po příliš dlouhou dobu. V kontextu probíhajících vysokých inflačních tlaků Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Aktuální informace celkově podporují hodnocení střednědobého inflačního výhledu, který jsme si vytvořili na našem předchozím zasedání. Celková inflace v posledních měsících poklesla, ale základní cenové tlaky zůstávají silné. Současně se naše předchozí zvyšování úrokových sazeb výrazně promítá do podmínek financování a měnových podmínek v eurozóně, přičemž prodleva a síla transmise do reálné ekonomiky zůstávají nejisté.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že měnověpolitické sazby dospějí na dostatečně restriktivní úroveň, aby byl dosažen včasný návrat inflace na náš střednědobý 2% cíl, a že na této úrovni budou ponechány po nezbytně dlouhou dobu. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše měnová rozhodnutí budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Základní úrokové sazby ECB zůstávají naším prvořadým nástrojem nastavení měnové politiky. Souběžně budeme přiměřeným a předvídatelným tempem nadále zmenšovat portfolio programu nákupu aktiv (APP). V souladu s těmito zásadami Rada guvernérů očekává, že reinvestice v rámci programu APP ukončí od července 2023.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle předběžného odhadu Eurostatu ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí 2023 vzrostla o 0,1 %. K odolnosti ekonomiky přispívaly nižší ceny energií, ustupující problémy v dodávkách a fiskální podpora pro podniky a domácnosti. Je pravděpodobné, že soukromá domácí poptávka, a zejména spotřeba, zůstala zároveň slabá.

Podnikatelská a spotřebitelská důvěra v posledních měsících setrvale oživovala, ale zůstává slabší než před neoprávněnou válkou Ruska proti Ukrajině a jejímu lidu. Pozorujeme rozdíly mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Zpracovatelský průmysl vyřizuje nahromaděné objednávky, ale jeho perspektivy se zhoršují. Sektor služeb roste výrazněji, a to zejména v důsledku znovuotevření ekonomiky.

Příjmy domácností těží z robustního trhu práce, kde míra nezaměstnanosti poklesla v březnu na nové historické minimum 6,5 %. Pokračoval růst zaměstnanosti a celkový počet odpracovaných hodin překročil svou úroveň před pandemií. Současně zůstává průměrný počet odpracovaných hodin mírně pod svou úrovní před pandemií a jeho oživení se od poloviny roku 2022 zastavilo.

S oslabením energetické krize by vlády měly urychleně a koordinovaně ukončit související podpůrná opatření, aby se vyhnuly posilování střednědobých inflačních tlaků, které by vyžadovalo silnější reakci měnové politiky. Fiskální politiky by měly být orientované na zvýšení produktivity naší ekonomiky a na postupné snižování vysokého veřejného dluhu. Nápomocné při snížení cenových tlaků ve střednědobém horizontu by mohly být také politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny, zejména v energetickém sektoru. V tomto ohledu vítáme zveřejnění legislativních návrhů Evropské komise na reformu rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, která by měla být v brzké době dokončena.

Inflace

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla inflace v dubnu úrovně 7,0 % poté, co z únorové hodnoty 8,5 % poklesla v březnu na 6,9 %. I když vlivy srovnávací základny vedly k určitému růstu inflace ve složce energií z -0,9 % v březnu na 2,5 % v dubnu, inflace je výrazně pod hodnotami zaznamenanými po zahájení války Ruska proti Ukrajině. Inflace ve složce potravin však zůstává na zvýšené úrovni – po březnové hodnotě 15,5 % dosáhla v dubnu 13,6 %.

Cenové tlaky zůstávají silné. Inflace bez započtení cen energií a potravin dosáhla v dubnu 5,6 % a oproti březnové úrovni mírně poklesla, aby se vrátila na svou únorovou hodnotu. Růst cen neenergetického průmyslového zboží v dubnu oslabil na 6,2 % poté, co v březnu činil 6,6 %, kdy se snížil poprvé po několika měsících. Inflace ve složce služeb však z březnové úrovně 5,1 % vzrostla v dubnu na 5,2 %. Inflace je stále tažena postupným promítáním dřívějšího růstu nákladů na energie a problémů v dodávkách. Především ve službách ji stále tlačí nahoru také nahromaděná poptávka způsobená znovuotevřením ekonomiky a rostoucí mzdy. Informace dostupné do března naznačují, že na vysoké úrovni zůstávají ukazatele jádrové inflace.

Mzdové tlaky dále posílily, neboť v prostředí silného trhu práce zaměstnanci získávají zpět část kupní síly ztracené kvůli vysoké inflaci. V mnoha sektorech byly navíc podniky schopné zvýšit své ziskové marže v důsledku nesouladu mezi nabídkou a poptávkou a nejistoty vyvolané vysokou a kolísavou inflací. I když většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, některé ukazatele vzrostly a je třeba je dále sledovat.

Hodnocení rizik

Obnovené napětí na finančních trzích by v případě dalšího trvání představovalo pro výhled hospodářského růstu riziko poklesu, neboť by mohlo zpřísnit širší úvěrové podmínky výrazněji, než se očekávalo, a tlumit důvěru. Značné riziko pro zpomalení ekonomiky nadále představuje také válka Ruska proti Ukrajině. Pokud by však přetrval nedávný obrat v nepříznivých nabídkových šocích v minulosti, mohl by posílit důvěru a podpořit vyšší hospodářský růst, než se nyní očekává. K vyššímu než očekávanému růstu by při zlepšení důvěry domácností a výdajů mohla vést také pokračující odolnost trhu práce. 

Pro inflační výhled stále existují výrazná proinflační rizika. K nim patří stávající tlaky v dodavatelských řetězcích, které by v blízké budoucnosti mohly poslat maloobchodní ceny výše, než se očekává. Navíc válka Ruska proti Ukrajině by mohla opět zvýšit náklady na energie a potraviny. Inflaci, a to i ve střednědobém horizontu, by mohl tlačit vzhůru také setrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd a ziskových marží. Proinflační rizika také posílila v důsledku nedávno sjednaných mzdových dohod, zejména v případě nadále vysokých ziskových marží. Protiinflační rizika zahrnují obnovené napětí na finančních trzích, které by mohlo utlumit inflaci více, než se předpokládá. K nižším než nyní očekávaným cenovým tlakům by vedla také slabší poptávka způsobená například citelnějším zpomalením bankovních úvěrů nebo silnější transmisí měnové politiky, a to zejména ve střednědobém horizontu.

Finanční a měnové podmínky

V souvislosti s napětím na finančních trzích, které se projevilo před naším předchozím zasedáním, prokázal bankovní sektor eurozóny svou odolnost. Zvyšování našich měnověpolitických úrokových sazeb se výrazně promítá do bezrizikových úrokových sazeb a do podmínek financování pro podniky, domácnosti a banky. V důsledku vyšších výpůjčních sazeb, přísnějších podmínek poskytování úvěrů a slabší poptávky růst objemu úvěrů pro podniky a domácnosti oslabil. Naše nejnovější šetření úvěrových podmínek bank konstatovalo, že došlo ke zpřísnění obecných úvěrových standardů, které bylo výraznější, než banky očekávaly v předchozím kole, a naznačuje možnost dalšího oslabování objemu poskytnutých úvěrů. Slabší úvěrování znamená, že nadále klesá také růst peněžní zásoby.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že výhled inflace je nadále příliš vysoký po příliš dlouhou dobu. V kontextu probíhajících vysokých inflačních tlaků Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Aktuální informace celkově podporují hodnocení střednědobého inflačního výhledu, který jsme si vytvořili na našem předchozím zasedání. Celková inflace v posledních měsících poklesla, ale základní cenové tlaky zůstávají silné. Současně se naše předchozí zvyšování úrokových sazeb výrazně promítá do podmínek financování a měnových podmínek v eurozóně, přičemž prodleva a síla transmise do reálné ekonomiky zůstávají nejisté.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že měnověpolitické sazby dospějí na dostatečně restriktivní úroveň, aby byl dosažen včasný návrat inflace na náš střednědobý 2% cíl, a že na této úrovni budou ponechány po nezbytně dlouhou dobu. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše měnová rozhodnutí budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.