TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 6. června 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Na základě našeho aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky je nyní po devíti měsících stabilních úrokových sazeb vhodné zmírnit stupeň měnověpolitické restrikce. Od našeho zasedání v září 2023 inflace klesla o více než 2,5 procentního bodu a inflační výhled se značně zlepšil. Zvolnila také jádrová inflace, což posiluje náznaky, že cenové tlaky oslabily a inflační očekávání na všech horizontech klesla. Měnová politika udržovala podmínky financování na restriktivní úrovni. Utlumení poptávky a zajištění pevného ukotvení inflačních očekávání bylo důležitým příspěvkem ke snižování inflace.

Zároveň i přes pokrok dosažený v posledních čtvrtletích zůstávají domácí cenové tlaky výrazné, neboť růst mezd je zvýšený, a inflace pravděpodobně zůstane nad cílem i po velkou část příštího roku. Nejnovější projekce jak celkové, tak jádrové inflace v roce 2024 a 2025, které sestavili odborníci Eurosystému, byly revidovány oproti březnovým projekcím směrem vzhůru. Odborníci nyní očekávají, že inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,5 % v roce 2024, 2,2 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, odborníci předpokládají, že dosáhne v průměru 2,8 % v roce 2024, 2,2 % v roce 2025 a 2,0 % v roce 2026. Ekonomika by měla zvýšit svůj růst v roce 2024 na 0,9 %, v roce 2025 na 1,4 % a v roce 2026 na 1,6 %.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. K žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb se předem nezavazujeme.

Rada guvernérů dnes dále potvrdila, že bude během letošního druhého pololetí snižovat objem cenných papírů, které Eurosystém drží v rámci nouzového pandemického programu nákupu cenných papírů (PEPP), v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně. Podmínky snižování objemu držených papírů v rámci PEPP budou celkově v souladu s podmínkami v rámci programu nákupu aktiv (APP).

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Po pěti čtvrtletích stagnace vzrostla ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí roku 2024 o 0,3 %. Sektor služeb roste a zpracovatelský průmysl ukazuje známky stabilizace na nízké úrovni. Očekáváme, že se ekonomika bude nadále zotavovat s tím, jak budou vyšší mzdy a zlepšené směnné relace působit na růst reálných mezd. V několika příštích čtvrtletích by měl růst podpořit také výraznější vývoz s tím, jak se bude zvyšovat celosvětová poptávka po zboží a službách. A konečně, měnová politika by měla postupem času vyvíjet menší tlak na poptávku.

Zaměstnanost vzrostla v prvním letošním čtvrtletí o 0,3 %, ve kterém vzniklo zhruba 500 000 nových pracovních míst a výběrová šetření ukazují v blízkém horizontu na pokračující tvorbu nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se v dubnu snížila na 6,4 %, což představuje její nejnižší úroveň od vzniku eura. Podniky stále nabízejí mnohá volná pracovní místa, i když o něco méně než dříve.

Vnitrostátní fiskální a strukturální politiky by měly mít za cíl zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky, což by pomohlo zvýšit potenciální růst a snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky. Účinné, urychlené a úplné uplatnění programu Next Generation EU, pokrok směrem k unii kapitálových trhů i dokončení bankovní unie a posílení jednotného trhu by pomohly podpořit inovace a zvýšit investice do přechodu na zelenou a digitální ekonomiku. Úplné a bezodkladné uplatnění revidovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí vládám pomůže udržitelným způsobem snižovat rozpočtové deficity a dluhové ukazatele.

Inflace

V květnu vzrostla podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace z dubnové hodnoty 2,4 % na 2,6 %. Tempo růstu cen potravin oslabilo na 2,6 %. Tempo růstu cen energií posílilo na 0,3 % poté, co během jednoho roku vykazovalo meziroční záporné hodnoty. Tempo růstu cen zboží v květnu dále oslabilo na 0,8 %. Oproti tomu růst cen služeb značně posílil z dubnové úrovně 3,7 % na 4,1 %.

Většina ukazatelů jádrové inflace v dubnu dále klesala. Jedná se o poslední měsíc, za nějž jsou údaje k dispozici, a potvrzují tak obraz postupně klesajících cenových tlaků. Domácí inflace však zůstává vysoká. Mzdy stále rostou zvýšeným tempem a vyrovnávají tak dřívější prudký nárůst inflace. Vzhledem k tomu, že proces úpravy mezd je postupný a významnou úlohu sehrávají jednorázové platby, je pravděpodobné, že náklady práce budou v blízkém horizontu kolísat – je to patrné na oživení sjednaných mezd v prvním čtvrtletí. Současně výhledové ukazatele naznačují, že růst mezd bude během roku zmírňovat. Část výrazného růstu jednotkových mzdových nákladů je absorbována zisky, což inflační vlivy tohoto růstu snižuje.

Po zbytek roku by se inflace měla pohybovat kolem stávajících úrovní, a to včetně důsledku vlivů srovnávací základny v segmentu energií. Následně by měla ve druhé polovině roku klesat k našemu cíli, a to v důsledku slabšího růstu nákladů práce, postupně se projevujícího vlivu naší restriktivní měnové politiky a slábnoucího dopadu energetické krize a pandemie. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání zůstávají víceméně stabilní, přičemž většina z nich se nachází poblíž 2 %.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst jsou v blízkém horizontu vyvážená, ale ve střednědobém horizontu zůstávají vychýlena směrem dolů. Růst eurozóny by tlumila slabší světová ekonomika nebo eskalace obchodního napětí mezi předními ekonomikami. Hlavními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska vůči Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Je možné, že následkem toho budou mít podniky a domácnosti menší důvěru v budoucnost a že bude narušen světový obchod. Hospodářský růst by mohl být také nižší, pokud by se vlivy měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud by oproti očekáváním klesala inflace rychleji a rostoucí důvěra a reálné mzdy by vyústily ve vyšší výdaje nebo pokud by světová ekonomika rostla oproti předpokladům výrazněji.

Inflace by mohla být oproti očekávání vyšší, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v krátkodobém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Také extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly působit na růst cen potravin. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se předpokládá, nebo se neočekávaně zhorší hospodářské prostředí ve zbylých částech světa.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho dubnového zasedání tržní úrokové sazby vzrostly. Náklady financování se stabilizovaly na restriktivních úrovních, neboť se naše dosavadní zvyšování měnověpolitických úrokových sazeb promítá do finančního systému. Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů pro podniky na úrovni 5,2 % a hypotečních úvěrů ve výši 3,8 % zůstaly v dubnu beze změny.

Úvěrová dynamika zůstává slabá. Poskytování bankovních úvěrů podnikům rostlo v dubnu meziročním tempem 0,3 % a oproti březnu mírně zpomalilo. Úvěry domácnostem pokračovaly v meziročním růstu tempem 0,2 %. Meziroční růst objemu širokých peněz měřených agregátem M3 posílil v dubnu na 1,3 %, zatímco v březnu činil 0,9 %.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Banky v eurozóně zůstávají odolné. Zlepšující se hospodářský výhled posílil finanční stabilitu, ale zvýšená geopolitická rizika horizont zamlžují. Neočekávané zpřísnění globálních podmínek financování by mohlo vyvolat přecenění finančních a nefinančních aktiv a negativně působit na širší ekonomiku. Makroobezřetnostní politika nadále zůstává první obrannou linií proti hromadění finančních zranitelných míst. Opatření, která jsou již zavedená nebo brzy budou, pomáhají udržet odolnost finančního systému.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. K žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb se předem nezavazujeme.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.