TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 27. října 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Tímto třetím velkým zvýšením úrokových sazeb v řadě jsme dosáhli výrazného pokroku při ukončování akomodace měnové politiky. Toto rozhodnutí jsme dnes přijali – a očekáváme, že úrokové sazby budeme dále zvyšovat –, abychom zajistili včasný návrat inflace k našemu střednědobému inflačnímu cíli ve výši 2 %. Co se týče trajektorie budoucích úrokových sazeb, budeme vycházet z vývoje výhledu inflace a růstu ekonomiky, v souladu s naším přístupem přijímání rozhodnutí o úrokových sazbách jen na příslušných zasedáních.

Inflace zůstává příliš vysoká a po delší dobu zůstane nad naším cílem. V září dosáhla míra inflace v eurozóně 9,9 %. V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Naše měnová politika má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání.

Rada guvernérů dále rozhodla změnit podmínky třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Během kritické fáze pandemie hrál tento nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizikům pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu a byla posílena transmise zvýšení našich úrokových sazeb do podmínek bankovních úvěrů. Rozhodli jsme proto upravit úrokové sazby vztahující se na TLTRO III počínaje 23. listopadem 2022 a nabídnout bankám dodatečné termíny pro dobrovolné předčasné splácení.

A konečně, s cílem více sladit úročení minimálních rezerv držených úvěrovými institucemi u Eurosystému s podmínkami na peněžním trhu jsme rozhodli, že pro úročení minimálních rezerv se použije sazba vkladové facility ECB.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Podrobnosti k těmto změnám podmínek TLTRO III jsou uvedeny v samostatné tiskové zprávě, která bude zveřejněna v 15:45 SEČ. Další tisková zpráva s podrobnostmi o změně úročení minimálních rezerv bude zveřejněna také v 15:45 SEČ.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Je pravděpodobné, že hospodářská aktivita v eurozóně ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazně zpomalila, a po zbytek tohoto a začátkem příštího roku očekáváme další oslabení. Tím, jak vysoká inflace snižuje reálné příjmy obyvatel a vyvolává tlak na růst nákladů podniků, nadále tlumí výdaje a produkci. Závažné narušení dodávek zemního plynu situaci dále zhoršilo a důvěra spotřebitelů i podniků rychle klesla, což má rovněž tlumící dopad na ekonomiku. Po vysoké výkonnosti v předchozích čtvrtletích, kdy byly sektory nejvíce zasažené omezeními souvisejícími s pandemií znovu otevřeny, zpomaluje poptávka po službách a klesají ukazatele z výběrových šetření týkající se nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu. Hospodářská aktivita ve světě navíc roste pomaleji v souvislosti s přetrvávající geopolitickou nejistotou, zejména v důsledku neoprávněné války Ruska proti Ukrajině, a s přísnějšími podmínkami financování. Zhoršení směnných relací s tím, jak ceny hrazené za dovoz rostou rychleji než příjmy z vývozu, tlumí důchod v eurozóně.

Trh práce se ve třetím čtvrtletí nadále vyvíjel příznivě a míra nezaměstnanosti zůstala v srpnu na historicky nízké úrovni 6,6 %. I když krátkodobé ukazatele naznačují, že ve třetím čtvrtletí stále docházelo k tvorbě nových pracovních míst, oslabení ekonomiky by mohlo vést v budoucnu k poněkud vyšší nezaměstnanosti.

Má-li být riziko růstu inflace co nejnižší, fiskální podpůrná opatření k ochraně ekonomiky před dopadem vysokých cen energií by měla být dočasná a cílená na ty nejohroženější. Tvůrci politik by měli poskytnout pobídky k nižší spotřebě energií a podpořit dodávky energií. Vlády by současně měly uplatňovat fiskální politiky prokazující jejich odhodlání postupně snižovat vysoké míry veřejného dluhu. Strukturální politiky by měly být vytvářeny tak, aby zvyšovaly růstový potenciál a dodavatelské kapacity eurozóny a podpořily její odolnost, čímž přispějí ke snížení střednědobých cenových tlaků. K těmto cílům významně přispěje také rychlé provádění plánů investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU.

Inflace

Inflace v září vrostla na 9,9 %, což odráží další nárůsty ve všech složkách. Růst cen energií na úrovni 40,7 % byl nadále hlavním faktorem celkové inflace, na níž se zvyšující se měrou podílely ceny zemního plynu a elektřiny. Tempo růstu cen potravin rovněž dále posílilo na 11,8 % s tím, jak se v důsledku vysokých vstupních nákladů zdražovala produkce potravin.

Situace s problematickými dodávkami se postupně zlepšuje, ačkoli jejich opožděný dopad k inflaci stále přispívá. Dopad odkládané poptávky, i když slábne, stále vyvíjí tlak na růst cen v sektoru služeb. K posilování inflačních tlaků přispělo oslabení eura.

Cenové tlaky jsou zjevné ve stále větším počtu sektorů, zčásti v důsledku dopadu vysokých nákladů na energie, který se projevuje v celé ekonomice. Ukazatele jádrové inflace tak zůstávají na zvýšené úrovni. Jeden z nich, inflace bez započtení cen potravin a energií, v září dále vzrostl na 4,8 %.

Silné trhy práce pravděpodobně podpoří vyšší mzdy, stejně jako určité dohánění v oblasti mezd, aby byla částečně vyrovnána vyšší inflace. Aktuální údaje o mzdách a nedávné mzdové dohody naznačují možnost zvyšování tempa růstu mezd. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, ačkoli vzhledem k dalším revizím některých ukazatelů nad cílem je třeba situaci dále sledovat.

Hodnocení rizik

Aktuální údaje potvrzují, že rizika pro výhled tempa hospodářského růstu jsou jednoznačně vychýlena směrem k jeho oslabení, zejména v krátkodobém horizontu. Značné riziko nadále představuje dlouhotrvající válka na Ukrajině. Důvěra by mohla dále klesnout a omezení na straně nabídky by se opět mohla zhoršit. Výrazně vyšší oproti očekávání by mohly zůstat také náklady na energie a potraviny. Hospodářský růst v eurozóně by navíc mohla tlumit také oslabující světová ekonomika.

Mezi riziky ohrožujícími tento výhled inflace převažují rizika proinflační. Hlavním rizikem v krátkodobém horizontu je další nárůst maloobchodních cen energií. Ve střednědobém horizontu by inflace mohla být oproti čekávání vyšší, pokud vzrostou ceny energií a potravinářských komodit a tento vývoj se výrazněji projeví ve spotřebitelských cenách, setrvale se bude zhoršovat výrobní kapacita ekonomiky eurozóny, setrvale budou zesilovat inflační očekávání nad rámec našeho cíle nebo mzdy porostou více, než se předpokládalo. Naproti tomu pokles nákladů na energie a další oslabení poptávky by cenové tlaky snížilo.

Finanční a měnové podmínky

Náklady na financování bank se zvyšují v reakci na růst tržních úrokových sazeb. Čerpání úvěrů zdražilo také pro podniky a domácnosti. Na velmi vysoké úrovni jsou bankovní úvěry podnikům, které potřebují finance na vyšší výrobní náklady a tvorbu zásob. Současně dále klesala poptávka po úvěrech na financování investic. Objem úvěrů poskytnutých domácnostem zmírňuje, neboť úvěrové standardy zpřísnily a poptávka po úvěrech klesla v souvislosti s rostoucími úrokovými sazbami a nízkou spotřebitelskou důvěrou.

Naše nejaktuálnější šetření úvěrových podmínek bank ukazuje, že standardy pro všechny kategorie úvěrů se v letošním třetím čtvrtletí zpřísnily, neboť banky se začínají více obávat zhoršování výhledu ekonomiky a rizik, kterým v současném prostředí jejich klienti čelí. Banky očekávají, že zpřísňování úvěrových standardů bude pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí.

Závěr

Dnes jsme tedy zvýšili všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů a očekáváme, že úrokové sazby budeme zvyšovat nadále, abychom zajistili včasný návrat inflace k našemu střednědobému cíli. Tímto třetím velkým zvýšením úrokových sazeb v řadě jsme dosáhli výrazného pokroku při ukončování akomodace měnové politiky. K probíhajícímu procesu návratu měnové politiky k normálu přispějí také změny podmínek našich cílených dlouhodobějších refinančních operací.

Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit v rámci svého mandátu tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému inflačnímu cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.