TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Florencie 30. října 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci. Ráda bych poděkovala panu guvernérovi Panettovi za jeho pohostinnost a vyjádřila naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za skvělou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Inflace zůstává blízko našeho 2% střednědobého cíle a naše hodnocení inflačního výhledu se celkově nemění. Ekonomika nadále rostla i přes náročné mezinárodní prostředí. Důležitými zdroji odolnosti zůstávají silný trh práce, zdravé rozvahy soukromého sektoru a naše předchozí snižování úrokových sazeb. Výhled je však stále nejistý, a to především v důsledku probíhajících obchodních sporů ve světě a geopolitického napětí.

Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle předběžného bleskového odhadu Eurostatu, který byl dnes zveřejněn, ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla o 0,2 %. Nadále rostl sektor služeb, který byl podporován silným cestovním ruchem a především pak oživením růstu v sektoru digitálních služeb. Podle výběrových šetření odráží toto oživení skutečnost, že velké množství podniků výrazně modernizuje své IT infrastruktury a do svých provozů začleňují umělou inteligenci. Ve stejné době tlumily zpracovatelský průmysl vyšší cla, stále zvýšená nejistota a silnější euro.

Je pravděpodobné, že divergence mezi domácí a zahraniční poptávkou v blízkém horizontu přetrvá. S rostoucími reálnými příjmy by ekonomika měla více těžit z vyšších spotřebitelských výdajů. Nezaměstnanost na úrovni 6,3 % v září zůstává blízko svého historického minima, i když poptávka po práci poklesla. Domácnosti nadále spoří neobvykle velký podíl svých příjmů, což jim poskytuje širší prostor pro zvýšení výdajů. Výrazné vládní výdaje na infrastrukturu a obranu i naše předchozí snižování úrokových sazeb by měly podporovat investice.

Je pravděpodobné, že prostředí ve světě bude růst naopak nadále tlumit. Vývoz zboží v období od března do srpna vykázal pokles, který vymazal růst spojený s dřívějším předzásobením v mezinárodním obchodě před nedávným růstem cel. Nové exportní zakázky ve zpracovatelském průmyslu ukazují na další pokles. Plný dopad vyšších cel na vývoz z eurozóny a investice do zpracovatelského průmyslu se projeví až časem.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že ve stávajícím geopolitickém prostředí je naléhavě třeba posílit eurozónu a její ekonomiku. Vítáme, že představitelé EU toto odhodlání opětovně potvrdili na eurosummitu minulý týden. Produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost by měly zvýšit fiskální a strukturální politiky. Je nezbytně nutné urychleně provést plán Evropské komise pro konkurenceschopnost. Vlády by měly upřednostňovat prorůstové strukturální reformy a strategické investice a současně zajistit udržitelné veřejné finance. Je také zásadní podporovat další integraci kapitálových trhů dokončením unie úspor a investic a bankovní unie podle ambiciózního harmonogramu a urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura.

Rada guvernérů je odhodlána připravit peníze centrální banky pro maloobchodní i velkoobchodní účely na digitální věk. Rada guvernérů ECB dnes proto rozhodla přejít do další fáze projektu digitálního eura. Bude tak zajištěna technická připravenost na potenciální vydání digitálního eura a podpořena digitální suverenita Evropy, jakmile budou přijaty právní předpisy. Další údaje o tomto rozhodnutí jsou k dispozici v samostatné tiskové zprávě.

Inflace

Z hodnoty 2,0 % v srpnu vzrostla meziroční inflace v září na 2,2 %. Důvodem byl menší pokles cen energií než dříve. Z hodnoty -2,0 % v srpnu vzrostla meziroční inflace ve složce energií v září na -0.4 %. Zároveň zpomalil růst cen potravin z 3,2 % v srpnu na 3,0 % v září. Inflace bez započtení cen potravin a energií vzrostla ze srpnových 2,3 % na 2,4 %, když se růst cen služeb mírně zvýšil z 3,1 % na 3,2 %, zatímco růst cen zboží zůstal opět beze změny na úrovni 0,8 %.

Ukazatele jádrové inflace zůstávají v souladu s naším 2% střednědobým cílem. Zatímco zisky podniků se zotavují, náklady práce by se měly dále zmírnit v důsledku rostoucí produktivity a oslabení růstu mezd. Výhledové ukazatele, jako je mzdový přehled ECB a průzkumy mzdových očekávání, ukazují na pomalejší růst mezd po zbytek roku a během první poloviny roku 2026.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

Obchodní dohoda, kterou EU a USA uzavřely v létě, nedávno oznámené příměří na Blízkém Východě a dnešní oznámení o pokroku obchodních jednání mezi USA a Čínou zmírnily některá rizika poklesu hospodářského růstu. Zároveň by mohlo stále volatilní prostředí světového obchodu narušit dodavatelské řetězce, dále utlumit vývoz a nepříznivě ovlivňovat spotřebu a investice. Zhoršení nálady na finančních trzích by mohlo vést k přísnějším podmínkám financování, větší averzi k riziku a slabšímu růstu. Geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naopak by k vyššímu hospodářskému růstu mohly přispět vyšší než očekávané výdaje na obranu a infrastrukturu společně s reformami podporujícími produktivitu. Posílení podnikatelské důvěry by mohlo podpořit soukromé investice. Zlepšit sentiment a podpořit hospodářskou aktivitu by mohlo také zmenšení zbývajícího geopolitického napětí nebo vyřešení přetrvávajících obchodních sporů rychleji, než se očekává.

Výhled inflace zůstává nejistější než obvykle, a to v důsledku stále volatilního globálního prostředí obchodní politiky. Silnější euro by mohlo inflaci snížit více, než se očekává. Navíc by mohl být růst cen ve skutečnosti nižší, pokud by vyšší cla vedla ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a země s nadbytečnou kapacitou by motivovala, aby dále zvyšovaly svůj vývoz do eurozóny. Vyšší volatilita a averze k riziku na finančních trzích by mohla tlumit domácí poptávku a tím také snižovat inflaci. Naopak inflace by mohla být nakonec vyšší, pokud by roztříštěnost světových dodavatelských řetězců zvýšila dovozní ceny, omezila nabídku kritických surovin a zvýšila kapacitní omezení v domácí ekonomice. Inflaci by mohl ve střednědobém horizontu zvýšit také růst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická a přírodní krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání zůstaly tržní sazby víceméně beze změny. Naše předchozí snižování úrokových sazeb nadále oslabovalo tempo růstu bankovních úvěrů podnikům, které činilo v srpnu v průměru 3,5 %. Mezitím zůstávaly náklady emise tržního dluhu v srpnu na úrovni 3,5 %, neboť dlouhodobější výnosy, podle kterých je takový dluh oceňován, byly poměrně stabilní.

Meziroční úroková sazba z bankovních úvěrů podnikům ze srpnových 3,0 % poklesla v září na 2,9 %. Zároveň zpomalila emise podnikových dluhopisů v meziročním srovnání na 3,3 %. Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně úvěrové standardy pro podniky ve třetím čtvrtletí zpřísnily, neboť banky začaly mít větší obavy z rizik, kterým čelí jejich klienti. Poptávka podniků po úvěrech mírně vzrostla.

Průměrná úroková sazba z nových hypoték se od začátku roku téměř nezměnila a v srpnu činila 3,3 %. Tempo růstu hypoték mírně vzrostlo ze srpnových 2,5 % na 2,6 % v září, a to v důsledku dalšího růstu poptávky a nezměněných úvěrových standardů ve třetím čtvrtletí.

Tempo růstu širokých peněz, měřené agregátem M3, zpomalilo ze srpnových 2,9 % a průměrných 3,8 % v první polovině roku na 2,8 % v září.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.