Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
Christine Lagarde
The President of the European Central Bank
Luis de Guindos
Vice-President of the European Central Bank
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 5. února 2026

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Nejprve bychom rádi poblahopřáli Bulharsku, které 1. ledna 2026 vstoupilo do eurozóny. Rovněž srdečně vítáme Dimitara Radeva, guvernéra Bulharské národní banky (Българска народна банка), v Radě guvernérů. Počet členů eurozóny se od roku 1999 téměř zdvojnásobil. Dokazuje to zájem o jednotnou měnu a přetrvávající výhody evropské integrace.

Nyní vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Naše aktualizované hodnocení opětovně potvrzuje, že by se inflace měla ve střednědobém horizontu stabilizovat na našem 2% cíli. Ekonomika je v náročném světovém prostředí nadále odolná. Nízká nezaměstnanost, solidní rozvahy soukromého sektoru, postupný náběh veřejných výdajů na obranu a infrastrukturu a podpůrné vlivy našeho snižování úrokových sazeb v minulosti posilují hospodářský růst. Současně je výhled stále nejistý, a to především v důsledku nejistoty v oblasti obchodních politik ve světě a geopolitického napětí.

Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na jednotlivých zasedáních a na základě údajů. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik – a to při zohlednění příchozích ekonomických a finančních údajů – i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle bleskového odhadu Eurostatu vzrostla ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 o 0,3 %. Růst byl tažen především službami hlavně v informačním a komunikačním sektoru. Zpracovatelský průmysl byl odolný i přes nepříznivé faktory v důsledku světového obchodu a geopolitické nejistoty. Zotavuje se dynamika ve stavebnictví, kterou podporovaly veřejné investice.

Trh práce nadále podporuje příjmy, i když došlo k dalšímu ochlazování poptávky po práci. Z listopadové hodnoty 6,3 % poklesla míra nezaměstnanosti v prosinci na 6,2 %. Rostoucí pracovní příjmy společně s nižší mírou úspor domácností by měly podporovat soukromou spotřebu. Domácí poptávku by měly podporovat také vládní výdaje na obranu a infrastrukturu. Podnikatelské investice by měly dále posilovat a šetření naznačují, že podniky stále více investují do nových digitálních technologií. Současně zůstává zahraniční prostředí náročné, a to v důsledku vyšších cel a silnějšího eura v minulém roce.

Rada guvernérů zdůrazňuje, že ve stávajícím geopolitickém prostředí je naléhavě potřeba posílit eurozónu a její ekonomiku. Vlády by měly upřednostňovat udržitelné veřejné finance, strategické investice a prorůstové reformy. Uvolnění potenciálu jednotného trhu v plném rozsahu má nadále rozhodující význam. Je také zásadní podporovat větší integraci kapitálových trhů dokončením unie úspor a investic a bankovní unie podle ambiciózního harmonogramu a urychleně přijmout nařízení o zavedení digitálního eura.

Inflace

Inflace v lednu poklesla z prosincové úrovně 2,0 % a listopadových 2,1 % na 1,7 %. Tempo růstu cen energií oslabilo na -4,1 % poté, co v prosinci činilo -1,9 % a v listopadu -0,5 %, zatímco tempo růstu cen potravin vzrostlo z prosincových 2,5 % a listopadových 2,4 % na 2,7 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin zvolnila na 2,2 %, zatímco v prosinci činila 2,3 % a v listopadu 2,4 %. Tempo růstu cen zboží vzrostlo na 0,4 %, zatímco v segmentu služeb po prosincových 3,4 % a listopadových 3,5 % zpomalilo na 3,2 %.

Ukazatele jádrové inflace se za poslední měsíce změnily jen málo a zůstávají konzistentní s naším 2% střednědobým cílem. Růst sjednaných mezd a výhledové ukazatele, jako je mzdový přehled ECB a výsledky průzkumů mzdových očekávání, ukazují na pokračující zmírňování nákladů práce. Příspěvek plateb nad rámec složky sjednaných mezd k celkovému růstu mezd však zůstává nejistý.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

Eurozóna nadále čelí prostředí charakterizovanému rozkolísanou globální politikou. Obnovený nárůst nejistoty by mohl tlumit poptávku. Poptávku by mohlo utlumit také zhoršení důvěry na světových finančních trzích. Další napětí v mezinárodním obchodě by mohlo narušit dodavatelské řetězce, snížit vývoz a oslabit spotřebu a investice. Geopolitické napětí, zejména neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině, zůstává jedním z hlavních zdrojů nejistoty. Naproti tomu je možné, že plánované výdaje na obranu a infrastrukturu společně s uskutečňováním reforem zvyšujících produktivitu a s tím, jak podniky v eurozóně zavádějí nové technologie, zvýší hospodářský růst více, než se očekává, a to i prostřednictvím kladných účinků na důvěru podniků a spotřebitelů. Dále by nad rámec stávajících očekávání mohly hospodářský růst zvýšit nové obchodní dohody a hlubší integrace našeho evropského jednotného trhu.

Výhled inflace zůstává nejistější než obvykle, a to v důsledku volatilního prostředí globální politiky. Růst cen by mohl být ve skutečnosti nižší, pokud by zvýšení cel vedlo k většímu než očekávanému snížení poptávky po vývozu z eurozóny a pokud by země s nadbytečnou kapacitou motivovalo k dalšímu zvyšování vývozu do eurozóny. Silnější euro by navíc mohlo inflaci snížit nad rámec stávajících očekávání. Finanční trhy charakterizované vyšší volatilitou a větší averzí k riziku by mohly tlumit poptávku a tím také snižovat inflaci. Naproti tomu inflace by mohla být ve skutečnosti vyšší, pokud by došlo k setrvalému posunu cen energií směrem nahoru nebo pokud by roztříštěnější světové dodavatelské řetězce způsobovaly vyšší dovozní ceny, omezily nabídku kritických surovin a zvýšily kapacitní omezení v ekonomice eurozóny. Pokud by růst mezd zmírňoval pomaleji, mohlo by tempo růstu cen služeb klesnout později, než se očekává. Plánovaný růst výdajů na obranu a infrastrukturu by mohl ve střednědobém horizontu způsobit také posílení inflace. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická a přírodní krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Tržní sazby se po našem posledním zasedání snížily, zatímco světový obchod a geopolitické napětí dočasně zvýšily rozkolísanost finančních trhů. Úrokové sazby bankovních úvěrů podnikům vzrostly v prosinci na 3,6 % poté, co v listopadu dosáhly úrovně 3,5 %, a stejně tak vzrostly i náklady na emisi tržního dluhu. Průměrná úroková sazba z nových hypoték byla opět beze změny, když v prosinci činila na 3,3 %.

Objem bankovních úvěrů podnikům v prosinci vzrostl na ročním základě o 3,0 % poté, co se v listopadu zvýšil o 3,1 % a v říjnu o 2,9 %. Emise podnikových dluhopisů vzrostla v prosinci o 3,4 %. Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně se poptávka podniků po úvěrech ve čtvrtém čtvrtletí mírně zvýšila, zejména se to týkalo financování zásob a provozního kapitálu. Zároveň se úvěrové standardy pro podniky opět zpřísnily.

Po zvýšení o 2,9 % v listopadu a o 2,8 % v říjnu vzrostl objem hypotečních úvěrů o 3,0 % v reakci na stále rostoucí poptávku po úvěrech a uvolnění úvěrových standardů.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Odpovídající nastavení měnové politiky budeme určovat na jednotlivých zasedáních a na základě údajů. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média