TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 5. června 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem Vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Inflace se v současné době nachází blízko našeho 2% střednědobého cíle. V základním scénáři nových projekcí odborníků Eurosystému se očekává celková inflace průměrně ve výši 2,0 % v roce 2025, 1,6 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027. Údaje revidované oproti březnovým projekcím směrem dolů, a to o 0,3 procentního bodu pro rok 2025 i 2026, odrážejí především předpoklad nižších cen energií a silnějšího eura. Naši odborníci očekávají, že inflace bez započtení cen energií a potravin dosáhne v průměru 2,4 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 2027, od března tedy víceméně beze změny.

Odborníci očekávají, že růst reálného HDP bude dosahovat průměru 0,9 % v roce 2025, 1,1 % v roce 2026 a 1,3 % v roce 2027. Projekce růstu pro rok 2025 je bez úpravy, což odráží oproti předpokladům silnější první čtvrtletí, se slabším výhledem po zbytek roku. Zatímco se očekává, že nejistota spojená s obchodními politikami bude zejména v krátkodobém horizontu tlumit podnikatelské investice a vývoz, ve střednědobém horizontu budou čím dál více podporovat růst zvyšující se vládní investice do obrany a infrastruktury. Vyšší reálné důchody a silný trh práce umožní domácnostem vyšší výdaje. Společně s příznivějšími podmínkami financování by měl tento vývoj zvýšit odolnost ekonomiky vůči celosvětovým otřesům.

V prostředí vysoké nejistoty naši odborníci rovněž vyhodnotili některé z mechanismů, jejichž prostřednictvím by různé obchodní politiky mohly v rámci několika alternativních názorných scénářů ovlivnit hospodářský růst a inflaci. Tyto scénáře budou zveřejněny společně s projekcemi našich odborníků na našich internetových stránkách. Podle analýzy těchto scénářů by další eskalace obchodního napětí během nadcházejících měsíců vedla k tomu, že by hospodářský růst a inflace byly pod úrovní základních projekcí. Naproti tomu pokud by obchodní napětí bylo ukončeno s neškodným výsledkem, hospodářský růst a v menší míře inflace by byly vyšší než v základních projekcích.

Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko našeho 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem. Růst mezd je stále zvýšený, ale nadále viditelně zmírňuje, a jejich dopad na inflaci částečně tlumí zisky. Obavy, že zvýšená nejistota a volatilní reakce trhů na obchodní napětí v dubnu by měla zpřísňující dopad na podmínky financování, se zmírnily.

Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované mimořádnou nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle bleskového odhadu Eurostatu vzrostla ekonomika v prvním čtvrtletí 2025 o 0,3 % a nezaměstnanost, která v dubnu dosáhla 6,2 %, je na nejnižší úrovni od zavedení eura a zaměstnanost vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,3 %.

V souladu s projekcemi odborníků údaje z průzkumů celkově naznačují, že v krátkodobém horizontu je výhled do určité míry slabší. Zatímco posílil zpracovatelský průmysl, a to částečně z důvodu uspíšení obchodů před očekávaným zvýšením cel, zpomaluje sektor služeb, který je více orientován na domácí trh. Očekává se, že vyšší cla a silnější euro ztíží podnikům vývoz. Vyšší nejistota by měla tlumit investice.

Odolnost ekonomiky zároveň udržuje několik faktorů, které by ve střednědobém horizont měly podpořit hospodářský růst. Silný trh práce, rostoucí reálné důchody, robustní rozvahy v soukromém sektoru a volnější podmínky financování, zčásti díky našemu dosavadnímu snižování úrokových sazeb v poslední době, by měly pomoci spotřebitelům a podnikům přestát dopad volatilního celosvětového prostředí. Posílit růst by měla také nedávno oznámená opatření na posílení obranných a infrastrukturních investic.

V nynějším geopolitickém prostředí je ještě naléhavější, aby fiskální a strukturální politiky zvyšovaly produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost eurozóny. Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise poskytuje akční plán s konkrétními opatřeními a jeho návrhy, včetně těch zjednodušujících, by měly být urychleně přijaty. Součástí je dokončení unie úspor a investic v návaznosti na jasný a ambiciózní harmonogram. Rovněž je důležité urychleně vytvořit legislativní rámec, který připraví podmínky pro potenciální zavedení digitálního eura. Vlády by měly zajistit udržitelné veřejné finance v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a současně upřednostňovat zásadní prorůstové strukturální reformy a strategické investice.

Inflace

V květnu poklesla podle bleskového odhadu Eurostatu meziroční inflace z dubnové hodnoty 2,2 % na 1,9 %. Tempo růstu cen energií zůstalo na úrovni ‑3,6 %. Tempo růstu cen potravin posílilo na 3,3 % z 3,0 % během předchozího měsíce. Inflace v segmentu zboží zůstala beze změny na 0,6 %, zatímco v segmentu služeb po dubnových 4,0 % klesla na 3,2 %. Tempo růstu cen služeb především z důvodu cen cestovních služeb v období kolem velikonočních svátků posílilo v dubnu více, než se očekávalo.

Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni našeho 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem. Růst nákladů práce postupně zmírňuje, jak ukazují aktuální údaje o sjednaných mzdách a dostupné údaje za jednotlivé země týkající se náhrad na zaměstnance. Mzdový přehled ECB ukazuje na další zvolňování růstu sjednaných mezd v roce 2025. Podle projekcí našich odborníků by růst mezd měl v roce 2026 a 2027 poklesnout pod 3 %. I když nižší ceny energií a silnější euro vytvářejí v krátkodobém horizontu tlak na pokles inflace, ta by se měla v roce 2027 vrátit k cíli.

Krátkodobá očekávání spotřebitelské inflace v dubnu posílila – pravděpodobně v důsledku zpráv o obchodním napětí. Ale většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena ve prospěch poklesu. Další eskalace obchodního napětí ve světě a souvisejí nejistoty by mohly snížit hospodářský růst eurozóny tlumením vývozu a poklesem investic a spotřeby. Zhoršení nálady na finančních trzích by mohlo vést ke zpřísnění podmínek financování a k větší averzi k riziku a k poklesu ochoty podniků a domácností investovat a spotřebovávat. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty zůstává geopolitické napětí, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Pokud by však obchodní a geopolitické napětí bylo rychle vyřešeno, mohlo by to povzbudit náladu a hospodářskou aktivitu. K hospodářskému růstu by také mohlo přispět další zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu společně s reformami podporujícími produktivitu.

Výhled inflace v eurozóně je spojen s větší nejistotou než obvykle, a to v důsledku prostředí volatilní obchodní politiky ve světě. Klesající ceny energií a silnější euro by mohly vytvořit další tlak na pokles inflace. Tento vývoj by mohl posílit, pokud by vyšší cla vedla ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a země s nadbytečnou kapacitou by přesměrovaly svůj vývoz do eurozóny. Obchodní napětí by mohlo vést k vyšší volatilitě a averzi k riziku na finančních trzích, což by tlumilo domácí poptávku a tím také inflaci. Naopak fragmentace světových dodavatelských řetězců by mohla inflaci zvýšit růstem dovozních cen a zesílit omezení kapacit v domácí ekonomice. Inflaci by mohl ve střednědobého horizontu zvýšit také růst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická krize jako taková by mohly posilovat růst cen potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání zůstaly bezrizikové úrokové sazby v podstatě beze změny. V důsledku pozitivnějších zpráv o obchodních opatřeních ve světě a zlepšení globálního rizikového sentimentu vzrostly ceny akcií a rozpětí ve výnosech podnikových dluhopisů se zúžila.

Naše dřívější snižování úrokových sazeb nadále zlevňuje úvěry pro podniky. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům klesla v dubnu z březnových 3,9 % na 3,8 %. Náklady na emisi tržního dluhu zůstaly beze změny na 3,7 %. Růst objemu bankovních úvěrů podnikům postupně posiloval v dubnu meziročním tempem 2,6 % (v březnu 2,4 %), přičemž emise podnikových dluhopisů byla utlumená. Průměrná úroková sazba z nových hypotečních úvěrů zůstala v dubnu na 3,3 %, přičemž růst poskytovaných hypotečních úvěrů posílil na 1,9 %.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. I když banky v eurozóně zůstávají odolné, rizika širší finanční stability zůstávají zvýšená, zejména v důsledku vysoce nejistých a volatilních obchodních politik ve světě. Makroobezřetnostní politika nadále zůstává první obrannou linií proti hromadění zranitelných míst ve finančním sektoru, podporuje odolnost a zachovává makroobezřetnostní prostor.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované mimořádnou nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.